Střelba není legrace ani protest!

Po střelbě na prezidenta republiky jako obvykle vypukla debata o nesmyslech, v níž zanikla základní fakta: Někdo vystoupil z davu, namířil na prezidenta palnou zbraň a vystřelil. Že se posléze ukázalo, že šlo o napodobeninu, že dotyčný pachatel měl čas odejít a vyblábolit cosi do médií a že se hned vyrojily davy sic údajně nesouhlasících, avšak útočníka humánně chápajících pseudointelektuálů, to na tom základním faktu nic nemění.

Naprostou pravdu měl podle mého názoru hned první konzultant, kterého média po atentátu oslovila - napodobenina je k nerozeznání od pravé pistole, člověk, který ji vytáhne z kapsy a namíří ji, ať na prezidenta nebo kohokoliv jiného, je ozbrojeným útočníkem v kritické fázi útoku, kdy není čas zkoumat, co to doopravdy v ruce drží, a kdy se napadený nebo - v prezidentově případě - jeho ochránci, může bránit i případným usmrcením útočníka. Jak podotkl někdo z kolegů blogerů, dotyčný svým útokem ohrozil všechny lidi ve svém okolí, kteří mohli být postiženi odvetou na jeho akci. Ať by to dopadlo jakkoliv, vinen by byl útočník, ovšem případné fatální následky pro nějakého nevinného kolemstojícího by se samozřejmě v následném mediálním běsnění zpolitizovaly a obrátily proti napadenému.

A těch keců i tak ....

Kdyby Václav Klaus jel v pancéřované limuzíně, tak by mu titíž, co mu teď předhazují populistické procházení se v davu, pro změnu vyčítali zbabělost a arogantní povýšenost nad prostým lidem. Ti, co blouzní o střelbě na objednávku, ať se raději párkrát sami střelí výkonným airsoftem do ruky nebo do břicha a pak mluví. A ti, co tvrdí, že se zase až tak nic nestalo, ať si popovídají s nějakým soudcem, zda je pro bankovního lupiče polehčující okolností, že pokladní ohrožoval místo opravdovou zbraní jen věrnou atrapou.

Rád bych také viděl onoho pseudospisovatele, který s činem nesouhlasí, avšak chápe, že dotyčný útočník  nemohl jinak, jak chápe třeba svého souseda, který ho půjde úderem lopatou, neb nemohl jinak, upozornit na to, že spisovatelův strom mu stíní do oken, nebo airsoftem střelí spisovatelovu manželku, neb nemohl jinak, za to, že mu zaparkovala před vraty. 

Vzpomněl jsem si na toho šíleného filosofa (nebudu ho jmenovat, vyskytují se u nás dva dosti si podobní a já už zapomněl, který z nich to byl), který v září 2001 po útoku na USA v nějaké televizní debatě prohlásil newyorská dvojčata za symbol pýchy a arogance globálního kapitalismu, k němuž samozřejmě ubohý feláh, okopávající políčko stejně jako kdysi jeho otec, děd, praděd, prapraděd etc., musí cítit nenávist. Nějak tehdy tomu dobrému relativizujícímu muži uniklo, že zrovna ten pomyslný feláh asi v životě o Dvojčatech neslyšel a že on sám do toho feláha jen projektuje svou intelektuálskou nenávist ke světu, kde svoboda je spojena s odpovědností a kde úspěch není garantován. To se teď v bleděmodrém opakuje v gigantických úvahách našich duševních prostitutů a prostitutek.

Hérostratés v maskáčích si ještě prožije svých pár vteřin pochybné slávy, "linksorientierte Intelektuelle" budou mít další prázdnou slámu na podestýlku a třeba se z nějakého grantu natočí i nová svěží česká komedie o tom, jak je zábavné střílet do lidí, když to není doopravdy, do omrzení se bude promrskávat téma selhání ochranky a pak to zase všechno utichne.

Ještě že se našli normální lidé, kteří se do toho chlápka pustili jednoduše proto, že se vzhledem k okolnostem domnívali, že došlo k ohrožení lidského života. To jediné mě na celé této věci těší.