Tady jsou otázky pro ty, co křičí, že za komunistů bylo lépe, případně že tohle není to, zač v roce 1989 zvonili klíči:
1. Kolik lidí bylo u nás po roce 1989 popraveno z politických důvodů?
2. Kolik u nás po roce 1989 vzniklo koncentračních táborů a táborů nucených prací pro lidi nesouhlasící s režimem?
3. Kolika lidem bylo po roce 1989 zakázáno vykonávat jejich profesi kvůli jejich názorům?
4. Kolik dětí se po roce 1989 nedostalo na střední či vysokou školu pro své názory či názory svých rodičů nebo bylo z těchže důvodů ze školy vyhozeno?
5. Kolik kilometrů ostnatého drátu bylo po roce 1989 nataženo na hranicích?
6. Kolik lidí bylo po roce 1989 zastřeleno při pokusu o přechod hranice?
7. Kolika lidem bylo po roce 1989 zakázáno vycestovat do zahraničí nebo jim bylo zabráněno v návratu?
Na tohle si, soudruzi se svými sympatizanty, nejdřív odpovězte, pak se podívejte pod sebe, použijte toaletní papír, kterého je na rozdíl od vašich časů dostatek a spláchněte se.
Osobně se nebojím nového února, ale postup komunistů do funkcí na nekomunální úrovni přestává být legrace a znovuobjevuje se otázka už 23 let kladená a nikdy nezodpovězená:
Jak může v zemi, která zažila komunismus na vlastní kůži a kde byla sama idea komunismu oprávněně prohlášena za zločinnou ideologii, existovat strana s názvem "komunistická"?
K PŘIPOMENUTÍ TĚM, CO TAK OCHOTNĚ ZAPOMNĚLI:
ze dne 9. července 1993
o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu
konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody,
a prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.
(1) Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,
- a)
- upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,
- b)
- systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny občanů,
- c)
- porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon,
- d)
- používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména:
-popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,
-zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,
-znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,
-zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,
-povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,
- e)
- pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
- f)
- spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.
(2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.
(1) Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.