Jak jsem potkal brouky (Díl III. - Kokšín)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Brdy - to není jen Praha, Tok, nebo Třemšín. V jihozápadní části CHKO, v jejím nejzápadnějším výběžku, se nachází velmi zajímavá PR Kokšín, ležící na úbočí stejnojmenného vrcholu s někdejším hradištěm. Zatímco hradiště je už dávno opuštěné, v okolních lesích je živo.

Podle jména kriminálník, ve skutečnosti barevný krasavec:

Polyamorie na broučí způsob:

Tahle paní dělá čest svému jménu:

Taková stehna mohou závidět i krasobruslaři:

Když už jsme v tom bruslení - jsou i tací, kteří bruslí na vodě:

Tohoto zavalitého sympaťáka všichni známe. Je považován za nemotoru, ve skutečnosti jde o leteckého přeborníka:

Tahle úhledná slečna není z největších, snadno bychom ji přehlédli. A to by byla škoda:

Elegán ve slušivém svetříku:

Ne každý krasec je duhový, ale každý krasec je krásný, zejména když se uvelebí na třezalce:

České jméno zatím nemá, přesto je tu doma:

Krasavice, která svou pubertální vyzývavost časem vymění za nenápadný kabátek:

Ono na té nenápadnosti také něco je:

Zpravidla neposedná, ale vždy krásná:

A dáme si vánoční pauzičku (možná s malým překvapením).