Jak jsem potkal brouky (Díl XVII. - Rokycany 1)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Poštovský panáček a Mistr Jan Rokycana - tím zpravidla obecné povědomí o Rokycanech končí.

Povězme si tedy něco o zdejším brouctvu i dalším hmyzstvu. Výsledky četných výprav na domácí půdě nám umožní představit Rokycany a okolí ve dvou (a možná i více) pokračováních.

Začneme rokycanskou Strání, známým lesoparkem na jižním svahu nad městem. Zaměříme se na menší druhy, třeba pýchavkovníky, a barevně si povšimneme mimo jiné odstínů modré a červené.

Hezký zástupce rozsáhlé rodiny nosatců. Larvy tohoto chlupáče se vyvíjejí v jehnědách vrb a kuklí se v zemi:

Nosatec - Dorytomus taeniatus

Nádherně vybarvený milovník šťovíku:

Nosatčík - Apion frumentarium

Malinký (jen 2 mm), vzácný, dříve kriticky ohrožený druh, dnes trochu hojnější a tedy "jen" ohrožený. Jeden z paradoxních příkladů občasného pozitivního vlivu průmyslové exploatace krajiny - tomuto kovaříkovi svědčí postindustriální stanoviště  s holým substrátem, třeba výsypky po těžbě uhlí:

Kovařík - Zorochros meridionalis

Jeden z největších zástupců oblíbené a takřka všudypřítomné broučí čeledi. Ale opatrně - při pocitu ohrožení vylučuje nepříliš vonné kapky obranné tekutiny:

Slunéčko dlouhoskvrnné

Inspirace pro automobilové designéry - je tvaru aerodynamického a při vyrušení umí zatáhnout tykadla do otvorů v kapotě, chci říci ve štítu. Žije pod kůrou tlejících stromů:

Mršník - Platysoma compressum

Takřka nepřeberná rodina drabčíků zůstává zpravidla stranou naší pozornosti, ač její příslušníci rozhodně stojí za povšimnutí. Jsou to vesměs dravci, vyskytují se v kompostech či jiném tlejícím organickém materiálu a také pod kameny či dřevem, kde se pídí po hmyzí kořisti:

Drabčík - Othius punctulatus

Kromě čilého rejdění umějí drabčíci i létat - tenhle zrovna přistál na zdi:

Drabčík - Quedius cruentus

Další drabčíčí krasavec, tentokrát monochromatický:

Drabčík - Philontus atratus

Jestliže jsme Lánskou oboru označili za ráj tesaříků, pak Rokycany jsou místem zaslíbeným pro pýchavkovníky. Registrujeme zde hned pět druhů, mezi nimi i velmi vzácné. Hned na úvod jeden druh z červeného seznamu:

Pýchavkovník červcový

Otočíme-li barvičky v negativ, dostaneme příslušníka rytířského řádu:

Pýchavkovník - Mycetina cruciata

Vzrůstem nevelký, ale při správném přiblížení zajímavý:

Pýchavkovník - Mycetaea subterranea

Další hezký mrňous:

Pýchavkovník - Symbiotes gibberosus

Kriticky ohrožený druh - skvělý úlovek, navíc vzorný exemplář:

Pýchavkovník - Leiesthes seminigra

Krásně pózuje, vědom si své výlučnosti:

Pýchavkovník - Leiesthes seminigra

Už jsme ho potkali v Pouzdřanech. Tam prskal, tady neprská a chce se schovat:

Prskavec menší

Rdesno hadí kořen - nejsem zrovna botanik, ale rostlinu tohoto magického jména si pamatuji od dětství. A na ní a jí příbuzných bylinách si s oblibou pochutnává tahle hezká mandelinka, kterou nalézáme od jara až do podzimu:

Mandelinka rdesnová

Kohoutek, slovo mnohoznačné - malý opeřenec, součást vodovodu či zbraně, kytička. A také pěkný, takřka všudypřítomný brouk vyskytující se téměř po celý rok:

Kohoutek černohlavý

Tohle je především noční ptáček, ve dne ho objevíme jen vzácně:

Vincenzellus ruficollis - skupinka

U nás doma mu říkáme Vincenc a vážíme si ho jako tvora užitečného. Žije na suchých větvích, pod popraskanou kůrou nebo v chodbičkách kůrovců a dalšího dřevokazného hmyzu, kterým se živí:

Vincenzellus ruficollis

Tenhle rovněž užitečný brouček pravidelných "mravenčích" proporcí přišel zřejmě z Asie. Specialista na tlející dřevo či zbytky bylin:

Květiník - Omonadus floralis

"Čím se živí dřevožrout?" "Přece dřevem!" "Sedni si, máš za pět!"

Já bych byl ke zkoušenému milosrdnější - koho by napadlo, že brouček nesoucí toto jméno je dravý a požírá kůrovce:

Dřevožrout zejkovaný

Příští díl nás opět zavede do Rokycan (XVIII. díl)