Jak jsem potkal brouky (Díl XXI. - Váté písky u Bzence)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

V unikátní písečné lokalitě Váté písky u Bzence se daří nejen borovicím, ale také teplomilnému hmyzu. Hmyzu leckdy na borovice přímo vázanému, jak o tom v mnoha případech svědčí i názvy zdejších druhů.

Fotky dnešního blogu pocházejí z časného jara, kdy ještě nebylo "na place" vše, co dokumentuje druhovou rozmanitost, pro lokalitu charakteristickou. Tím si vytváříme odrazový můstek pro výhledové pokračování letním dílem, jehož nepochybnou ozdobou budou kudlanky.

Hned první brouček již svým pojmenováním dokládá svou náklonnost k borovicím. Jde o nenápadný druh okusující jehlice stromů:

Listopas borový

Další přítel borovice neboli sosny (sosny ovšem to přátelství asi vidí jinak). Obecně jeden z mnoha druhů kůrovců, tento konkrétní se vyvíjí pod kůrou borovic. Zajímavostí u kůrovců je to, že každý druh vytváří jinak tvarované požerky. Podle toho je dokážeme odlišit i v případě, kdy samotného brouka nenajdeme:

Lýkohub sosnový

Ale i kůrovec se musí mít na pozoru, také má své přirozené nepřátele. Třeba atraktivně vyhlížejícího pestrokrovečníka, kterého jsme viděli už na Šumavě v díle XII.:

Pestrokrovečník mravenčí

Krásná teplomilná mandelinka s barevným lemem. Na sušších loukách a stepních písčitých lokalitách se vyskytuje od jara do podzimu:

Mandelinka krvavá

Následující dva kovaříci - fešáci jsou téměř k nerozeznání, oba také shodně najdeme v trouchnivém borovém dřevu. Zatímco druh discicollis je vedený na červeném seznamu jako téměř ohrožený ...

Kovařík - Cardiophorus discicollis

... druh ruficollis je běžný:

Kovařík - Cardiophorus ruficollis

Vzácnější zavalitější druh potemníka, který jsme potkali také v Pouzdřanech:

Potemník menší

Potemník Uloma culinaris vzdáleně připomíná potemníka moučného. Na rozdíl od něho však nebere útokem naše spižírny, ale nachází se v přírodě v trouchnivém dřevu napadeném plísní, kterou se živí:

Potemník - Uloma culinaris

Jedna z hojných berušek, všudypřítomný invazivní druh. Nápadný je neobyčejně proměnlivý vzhled jedinců. Laik stěží uvěří, že nejde o více druhů:

Slunéčko východní

Tenhle impozantní krasavec s veledlouhými tykadly byl prvotním důvodem, proč na Váté písky vyrazit již brzy na jaře, kdy po zdařilé přeměně a zimním spánku vylézá na světlo Boží. Předlouhá tykadla, 3x až 5x delší než tělo, jsou výsadou samců. Pěkné jsou i charakteristické zlaté tečky na štítu:

Kozlíček dazule

Ve starší literatuře se uvádělo, že tento tesaříkovitý brouk vytváří v jednom roce dvě generace. Není tomu tak, je pouze jedna generace, která dospívá na konci léta a na veřejnosti se objeví až na jaře. Za příhodného počasí ovšem někdy vylézá už na podzim:

Kozlíček dazule

Některé druhy nás při pohledu zblízka spíše vyděsí nebo působí mimozemsky. Tento kozlíček je ovšem sympaťák s vizáží domácího mazlíčka, jehož by člověk s chutí podrbal za oušky:

Kozlíček dazule - portrét

Zvláštní druh cvrčka, vyznačující se tím, že necvrká. Žije u mravenců a na rozdíl od jiných, neškodících myrmekofilních druhů je to příživník, který žere mravenčí vajíčka:

Cvrčík mravenčí

Jméno prozrazuje o této nebezpečné krasavici vše! Teplomilný, kriticky ohrožený druh byl dlouho považován za vyhynulý. V devadesátých letech byla znovuobjevena a od té doby se šíří:

Zákeřnice pirátská

Na stejném místě jako zákeřnice se vyskytovala i tahle krásná, rovněž kriticky ohrožená ploštice, živící se vysáváním semen. Dnešní titulní foto si rozhodně zaslouží:

Ploštice – Melanocoryphus albomaculatus

Jako by usedlá sousedka šla na nákup. Další druh živící se jehličím:

Kněžice borová

Vypadá hezky, ale nenechme se ošálit. Tento blanokřídlý hmyz s charakteristickými vějířovitými tykadly škodí, a kde jinde, než v borových lesích:

Hřebenule borová

Předvídali jsme, že Rokycany nám vystačí na vícero pokračování. Příště tedy již potřetí do Rokycan, tentokrát na pověstmi opředený a hmyzu zaslíbený Žďár (XXII. díl)