zvykat si čtenář musí už od mládízajímavý trochu jiný pohled na známého autora

Hezky napsaný článek. Pamatuju si, jak jsem jako malý četl Chatu.. a venku byla tma, nikde nikdo, a zrovna do toho scéna, jak Pavla honí Dernet a do toho se blíží bouře. Paráda. Vzpomínám si, jak mi tlouklo srdce na konci kapitoly. A jak jsme ten pocit chtěl zažít znova. A tak jsem si tu scénu dal ještě jednou.

Mám pocit,že Jaroslav Foglar nikdy nezískal žádné ocenění či vyznamenání.Ovšem čtenáři na něho nezapomnělí,tedy hlavně ti starší...jak už zde bylo nakousnuto,z jeho knih a určitých pasáží v nich snad dá dnes bez skandálu napsat,že autor foglarovek měl silnou náklonost k dospívajícím chlapcum,nemá smysl to nějak zatajovat,vše jistě bylo pouze v platonické rovině...

Mám dojem, že jeden mrtvý byl i v Tajemství Velkého Vonta.

Ano, opět mrtvý z minulosti, který zasáhne do současnosti: Vont Dymour, letmo zmíněný v druhé části trilogie, zahynul před lety, když se chtěl schovat před partou, která ho pronásledovala. V partě byl otec dnešního Velkého Vonta Vládi Dratuše. Někdo na to přišel, začíná vydírání spojené s vydáním ježka v kleci a už to jede ... :-)

Karma. Diky za prijemny clanek! Rad jsem na foglarovky zavzpominal

Také děkuji. Já měl ty knížky skoro všechny, pak jsem je dal dětem, a teď je zase postupně dávám dohromady:-)

No mi se nejvíce líbilo - myslím, že to bylo v té Chatě v Jezerní kotlině - jak ti dva chlapci tam dováděli bez triček na paloučku a pak jeden druhému stéblem trávy jemně jezdil po zádech. A večer se pak jeden z nich oblékl do indiánského obleku, nehybně stál a hleděl vstříc zapadajícímu slunci a druhý byl náhle omráčen pohledem na něj, krásou jeho tváře, v níž se zračila červeň mizejícího slunce.

Ano, to je pasáž z Chaty v Jezerní kotlině. Takových momentů je ve foglarovkách hodně a vedly se debaty o Foglarově případné homosexualitě. Pokud se lze dnes na internetu dočíst, nikdo tuto verzi neprosazuje a ty nadšené formulace se přičítají spíše Foglarovu ztotožnění se s antickým ideálem kalokagathie.

Karma. Když jsem četl Kingovo "To", tak jsem si silně uvědomoval, že je to vlastně taková ještě o trochu drsnější foglarovka bez jednoznačně (skoro až protivně) kladného Mirka Dušína.

Díky za karmu:-) Mně postupem času z Foglara vystupuje jako nejsilnější linka to strašidelno, proto mě to dovedlo až k napsání tohoto blogu.

Široko a jeho umrlčí maska a plášť v TV seriálu Záhada hlavolamu - to byla tenkrát darda do našich dětských duší...

Tu znělku ze seriálu si pamatuji, jako by běžel včera:-) Bylo mi 10 let a všechno se to tehdy hezky sešlo, i když bohužel jen na chvíli - skauting, foglarovky, sešitové Rychlé šípy, TV seriál ...