Lyže značky "Volki" a jiné historky aneb Zimní radovánky v reálném socialismu

30. 11. 2018 11:29:19
S nástupem zimy jsem si uvědomil, že jsem dosud lyžař. A ne ledajaký - od puberty jsem zarytý "Felklař". Vraždil bych, když nějaký světák vykládá, že jezdí na "Volkách". Nádavkem bych ještě, po vzoru Harrise ze Tří mužů ve člunu,

vyvraždil celou jeho rodinu, zapálil dům a na spáleništi zapěl komickou píseň.

Za mou náklonností k Völklu je, jak už to v životě bývá, náhoda.

Když jsem na prahu puberty odložil černé dětské Elanky, skvělé metalky, které rodiče sehnali nevím kde, přežil jsem další sezónu na běžných výrobcích dostupných v prodejnách Sport. Nejprve to byly modré Novemky, kterým se v půlce sezóny rozlepila špička, pak žluté Artisky, díky výraznému černému pásu z šestiúhelníků připomínající reklamu na med, které se na rozdíl od Novemek rozlepily všude. Abych pouze nekritizoval - jezdit se na nich dalo celkem dobře, ale jen chvíli.

Nastal čas osudového rozhodnutí a následného činu.

Podnícen kamarádem, lyžařským spolubojovníkem, vyrazil jsem s ním do Prahy, již tehdy centra známého světa. Naše cesta vedla do Pragoimpa, kde měli mít kamarádovy vysněné Heady. V Pragoimpu, podzemní výkladní skříni socialismu na Václaváku, měli několik druhů zahraničních lyží, mezi nimi Heady za 3200,- Kčs. Kamarád si vybral svou délku a koupil. Já ne. V mé délce vyskytovaly se dva páry, jeden do vrtule a jeden s vadnou hranou. Co v Rakousku nechtěli, do ČSSR vyvezli. Odolav jednak vlastnímu strachu, že pojedu z Prahy s prázdnou, jednak přísnému pohledu prodavačky z čeledě tuzexovitých, která nechápala, že někdo do Pragoimpa vstoupí a nic nekoupí, prchl jsem a jal se zkoumat okolí Václaváku.

Šťastným řízením osudu zamířily mé kroky do Domu sportu na Národní. Lyží více než v Pragoimpu a znalý prodavač, který jako by se vynořil z úslužné 1. republiky. Když jsme zkonzultovali délku, hmátl neomylně do řady lyží za sebou a na pultu se objevily ONY - VÖLKL SUPER RENNTIGER, krásně sametově černé, s výrazným kanárkově žlutým vzorem, tak odlišným od jedovatě zelených odstínů tehdy celkem hojných Tigrů a Renntigrů. Byla to láska na první pohled. Krásný design, hrany jako když střelí, povrch bez poskvrnky. Stály o 600 Kčs více než Heady, ale bylo rozhodnuto.

Co radosti jsem s nimi užil a samozřejmě i parády nadělal. Jezdil jsem je řadu sezón a pak odpočívaly na čestném místě v garáži. Nakonec jsem je věnoval kamarádovi do sportovní síně tradic.

Podobnou anabázi jsem zažil s přezkáči. Když dosloužily první kožené přezkové botasky, definitivně vyzravše do měkka po vzoru dnešního snouborďáckého obutí, nastala u mne doba laminátová.

Nutno přiznat, že v botách byl obecně větší výběr než v lyžích, asi proto, že boty spadaly pod jiný státní podnik než lyže. K mání byly Alpiny, Dachsteiny, Raichle, a také červené "komíny", šestipřezkové Kastingery, za 3500,- Kčs. Ty měli dokonce v Plzni, ve Sportovní obuvi ve Zbrojnické. Naběhl jsem, zkoušel jsem, ale ouha: když jsem se já, v mimosportovním civilu uživatel bot velikosti 42, nemohl vejít ani do desítek, pochopil jsem, že Kastingery mít nebudu.

A tu na mě z vitríny vykoukly Dynafity, ty krásné, černožluté, s "vorlíčkem" na zádi. Uchopil jsem devítky a vklouzl do nich jako nic. Pět přezek, pevné jako hrom, uvnitř pohodlí. A byly moje. Ještě jsem ušetřil, stály 2990,- Kčs.

Díky Dynafitům jsem se na gymnaziálním lyžařském kurzu stal hned po příjezdu autoritou - když jsem je při vybalování vyňal z batohu, vše ztichlo a pak jeden spolužák pronesl nábožně: "Ty vole, to je makáč."

Socialistické lyžování mělo kromě mnoha nevýhod, jako byly přecpané vlaky "sněhuláky", několikahodinové fronty na vlecích a nulová péče o svahy, také jednu nespornou výhodu: stovky kilometrů spolykaných boulí vybavily člověka neskutečnou stabilitou a předvídavostí. S trochou škodolibosti jsem po letech, jako člen partiček vyrážejících do Francie či Itálie, testoval, kdo lyžuje od mala a kdo začal až s pádem železné opony a s nástupem "kárvinku". Rychlokvašení kluci, domněle vyježdění na přítulném manšestru, padali jako švestky, když vlezli do boulí nebo se na okrajích manšestru potkali s 10 cm návěje.

Každopádně - na horách bylo, jest a bohdá vždycky bude dobře, ať na lyžích, na saních či na prkně. Tak sportu zdar a SKOLTE!

Autor: Petr Široký | pátek 30.11.2018 11:29 | karma článku: 25.76 | přečteno: 1071x

Další články blogera

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 151 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXI. - Kapitán Nemo a jiní bezejmenní - Speciál)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

22.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 379 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LX. - Rokycany 11)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

8.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 553 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LIX. - Rokycany 10)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

29.2.2024 v 8:42 | Karma článku: 30.84 | Přečteno: 935 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Petr Těthal

Pavel Kousal – skrytý „poklad“, zatím jen v ELH?

Sparta letos naplňuje očekávání a její hráči taktéž. Mě asi nejvíc překvapil Pavel Kousal. A to svojí komplexností a vlivem na hru.

27.3.2024 v 14:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Petr Těthal

MS v ledním hokeji divize IIIA

V Kyrgyzstánu se konalo MS jedné z nižších divizí (divize IIIA), pojďme se na tento turnaj podívat malinko blíž.

19.3.2024 v 14:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Petr Mašín

Iron Dad – První nádech svobody

První kapitola mé cesty na dlouhý triatlonový závod, Iron Man. O mém bezstarostném dětství a prvním horském kole, díky kterému jsem pochopil, že v životě budu chtít dál a výš.

16.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 136 | Diskuse

Milan Macho

Fotbalové nůžky se rozevírají

Budíček! Probuďme se ze snu, že se úroveň české fotbalové ligy nějak výrazně zvedla. Fakta z Evropské ligy: Liverpool – Sparta 11:2, AC Milán – Slavia 7:3. Smutný rezultát měření sil zástupců české ligy s anglickými a italskými.

15.3.2024 v 19:22 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 330 | Diskuse

Petr Těthal

Play-off, baráž, systém prolínání soutěží… Co je nejvíce fér?

V ELH započaly vyřazovací boje. A jako každý rok zároveň s nimi začala debata o tom, kolik týmů by mělo postoupit do play-off a samozřejmě se stočí i řeč na baráž. 100 lidí = 100 názorů. Tady je ten můj.

15.3.2024 v 13:35 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 27.92 Průměrná čtenost 1229

HIC RHODUS, HIC SALTA.

Kybernetik, milovník blues a jižanského rocku, hledač pravdy a harmonie.

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...