Jak jsem potkal brouky (Díl L. - Škůdcovský speciál)
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.
Dnešní speciál jsme si nadělili k abrahámovinám. Jestliže výroční díly byly ve znamení krásy či mimořádné vzácnosti, dnes to bude spíše přehlídka nepůvabnosti těla i ducha nebo přinejmenším mravní zpustlosti. Mnoho druhů je obecně známých, představíme ale i některé obskurnější padouchy.
Chřestovníček obecný patří k těm škůdcům, kteří se nás snaží ošálit luzným zjevem. Tento výrazně barevný druh v souladu se svým pojmenováním opravdu tráví celý život na chřestu. Přezimuje jako dospělec v dutých stvolech rostlin a vylézá zjara, kdy si pochutnává na mladých výhoncích:
Mandelinku čili amerického brouka jistě představovat nemusíme. Přes své jednoznačné pojmenování hoduje mandelinka bramborová nejen na bramborách, ale i jiných lilkovitých rostlinách, třeba rulíku. Je zajímavé, že právě uplynulo 200 let od jejího objevu, přesněji od jejího taxonomického zařazení a pojmenování. Uvádí se, že objevena byla v roce 1811 a v roce 1823 nebo 1824 oficiálně popsána podle jedinců nalezených ve Skalistých horách v Coloradu. Z poměrně neškodné kuriozity, žijící na lilku ostnitém, se stal s rozvojem pěstování brambor skutečný postrach farmářů:
Potemník moučný je další notoricky známý škůdce. V minulosti byl jeho status nežádoucího druhu jasný, dnes je situace poněkud odlišná. Larvy potemníka slouží jako krmení pro zvířata a jest se obávati, že výhledově zaujme potemník čestné místo i na našich talířích:
Méně známý je potemník písečný. Dospělý brouk škodí na vinné révě nebo stoncích slunečnic, larvy si zase pochutnávají na koříncích rostlin:
Tesařík skladištní je příležitostný technický škůdce dřeva. Specializuje se na listnáče, takže na rozdíl od tesaříka krovového alespoň není noční můrou stavebníků. Napadá především dřeviny poškozené suchem či dožívající, jimž zpravidla dává ránu z milosti, neboť se neomezuje jen na práci pod kůrou, ale propracovává se hlouběji a narušuje běl. S oblibou také škodí na neodkorněném složeném dřevu:
"Českých knížek hubitelé lítí ..." Kožojedi, jak název napovídá, jsou škůdci napadající živočišné materiály - kůže, kožešiny, entomologické sbírky, ale i vycpaná zvířata. Chutnají jim také kožené knižní vazby. Určitou roli mají ve forenzní entomologii, kdy mohou pomoci určit dobu smrti. Dr. Hodgins tedy jejich přítomnost v pozůstatcích spíše vítá:
Kožojed Smirnovův pochází původně z Afriky, ale popsán byl v Rusku. Dle délky tykadel je na našem snímku zachycena samička. Kožojed Smirnovův bývá častým nezvaným hostem v našich domácnostech a trpí úchylkou na koberce - živí se buď přímo kobercovou tkaninou či tím, co jsme pod koberec zametli:
Rušník muzejní - stejně jako kožojedi, s nimiž je příbuzný - napadá sbírky přírodnin a podobné pochutiny. Škodlivé jsou hlavně jeho larvy:
Škůdci jsou i mezi nosatci. Obávaný je pilous černý, žijící ve skladech obilnin. Živí se obilnou drtí a moukou, obilná zrna navrtává a klade do nich vajíčka. Dospělec se dožívá až osmi měsíců a může mít i čtyři generace za rok. Co to znamená pro skladiště, které má tu pochybnou čest hostit ho pod svou střechou, je zřejmé:
Pilous rýžový, vzhledem i nekalým způsobem života podobný černému příbuznému. Liší se od něho pouze čtyřmi oranžovými skvrnami na krovkách:
A konečně král škůdců, lýkožrout smrkový. Původně byl doma ve vyšších polohách, teprve s výsadbou smrkových monokultur se všeobecně rozšířil. Pro nehorázné škody mu právem spíláme, zároveň bychom si měli uvědomit, že potíže jím způsobené jsme si do značné míry přivodili sami. Za normálních okolností napadají lýkožrouti starší a nemocné stromy, teprve při přemnožení se vrhají i na mladé porosty. Stromy poškozují vyžíráním lýka a vytvářejí při tom charakteristické chodbičky:
Neškodí jen brouci, hříšníci se najdou i mezi motýly. Atraktivní housenka bekyně velkohlavé vypadá jako učiněné neviňátko, ale zdání klame. Samička dokáže naklást ohromné množství vajíček chráněných chloupky, které vypadají jako plst. Přemnožené housenky pak škodí v lesích, parcích i v sadech, kde způsobují holožíry listů. Vítanými pomocníky v boji s bekyní jsou krajníci, pro něž je larva i kukla vyhledávanou kořistí:
Zavíječe paprikového známe spíše jako "potravinového mola", i když to opravdový mol není. Napadá nejrůznější sypké potraviny, ale nepohrdne ani čokoládou. Umí škodit také knihám, na nichž mu chutnají textilní potahy i papír. Jeho přítomnost se pozná podle "pavučinek" a shluků drti:
Nástěnku hanby uzavírá zavíječ zimostrázový, nepůvodní druh zavlečený z Asie. Tento škůdce buxusů už se u nás bohužel docela zabydlel. Dílo zkázy pášou hlavně housenky, které okusují jak listy, tak kůru:
Dospělci mají hned dvě barevné varianty:
Příště se decentně rozloučíme s končícím kalendářním rokem.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVIII. - Rokycany 16)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVII. - Rokycany 15)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXVI. - Rokycany 14)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXV. - Pouzdřany 2024 - 2. expedice)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Petr Široký
Jak jsem potkal brouky (Díl LXIV. - Rokycany 13)
Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Elektrokolo
Elektrické kolo je jízdní kolo, které pohání elektrická energie. Může se s ním jako s běžným kolem...
Pavel přijel do Explosie, navštíví děti v léčebně a podebatuje ve Vysokém Mýtě
Poslední kraj, který v roli prezidenta České republiky Petr Pavel dosud oficiálně nenavštívil, byl...
Nemovitosti bez majitele? Rusové chtějí na Ukrajině zabavit přes 13 tisíc bytů a domů
Ruské úřady chtějí na okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13 tisíc bytů a domů, které...
Kolony brzdí provoz na D5 a D8 před hranicemi, důvodem jsou německé kontroly
Na dálnicích D5 a D8 stojí před hraničními přechody do Německa dlouhé kolony především kamionů....
- Počet článků 135
- Celková karma 22,23
- Průměrná čtenost 1229x
Kybernetik, milovník blues a jižanského rocku, hledač pravdy a harmonie.